Sálové počítače (1940–1960)
V této době byly počítače gigantické stroje, které zabíraly celé místnosti a vážily desítky tun. Klíčovým zlomem byl vynález tranzistoru a integrovaného obvodu (čipu), které umožnily stroje konečně zmenšit a zrychlit.
Dopad: Vznikla profese programátora. Počítače přestaly být jen sci-fi představou a začaly reálně sloužit vládám a vědcům pro výpočty, které by lidem trvaly celé roky (např. sčítání lidu nebo dráhy raket).
Počítač pro každého (1970–1980)
Díky mikroprocesoru se „mozek“ počítače vešel na jednu malou destičku. Další revolucí bylo grafické rozhraní – místo složitého psaní příkazů začali lidé používat myš a klikat na ikony (okna).
Dopad: Počítač se stal běžným nástrojem v kancelářích i domácnostech. Skončila éra psacích strojů a šanonů (papírová byrokracie). Vznikl masový trh se softwarem a prvními počítačovými hrami.
Svět propojený sítí (po roce 1990)
Zásadním milníkem bylo zavedení jednotného jazyka pro komunikaci počítačů (protokol TCP/IP) a vznik webového prohlížeče. Informace se začaly šířit globálně a okamžitě.
Dopad: Informační exploze. Lidé přestali listovat v papírových encyklopediích a začali používat Google. Vznikly první e-shopy, e-maily nahradily dopisy a poprvé se objevila možnost pracovat na dálku.
Mobilní revoluce a Cloud (po roce 2000)
Nástup smartphonů a rychlého mobilního internetu (4G/5G) změnil počítač v zařízení, které nosíme neustále v kapse. Data se přesunula z pevných disků do cloudu (vzdálených serverů), takže jsou přístupná odkudkoliv.
Dopad: Život v režimu „online 24/7“. Vznikly úplně nové profese jako vývojář mobilních aplikací nebo influencer. Sociální sítě zásadně změnily způsob, jakým spolu komunikujeme a jak konzumujeme zábavu.
Nástup umělé inteligence (současnost)
Dnes zažíváme nástup generativní AI a neuronových sítí. Počítače už data jen nezpracovávají, ale samy dokážou tvořit texty, obrázky, hudbu nebo programový kód.
Dopad: Automatizace se přesouvá od manuální práce k duševní a kreativní činnosti. Pro trh práce to znamená nutnost se neustále učit nové věci. AI pomáhá lékařům s diagnózami nebo inženýrům s návrhy moderních technologií.
Počátkem 40.let 20.století se začali objevovat první počítačové stroje.
V roce 1941 byl sestrojen ZUSE Z4.
V roce 1943 v USA představil Howard Aiken svůj reléový počítač MARK 1.
V roce 1943 byl na pensylvánské univerzitě zahájen vývoj prvního počítače ENIAC, který byl dokončen 1946.
Prvním sériově vyráběným počítačem se stal UNIVAC od firmy Remington, který přišel na trh v r. 1951.
Co dodat? Snad jen, že místo kormidla máme myš! 😀
Následující léta byla ve znamení vývoje velkých sálových počítačů. Postupem času vznikly tzv. terminály, tedy klávesnice a monitor na stole uživatele spojené s počítačem někde v klimatizované místnosti.
Poté, co vznikl první mikroprocesor v roce 1971, začaly se konstruovat počítače takové velikosti, aby se daly snadno umístit na stůl.
V roce 1981 představila firma IBM první osobní počítač (personal computer):
1981 - IBM PC 5150,
1983 - IBM PC/XT 5150,
1984 - IBM PC/AT 5170.
V současné době jsou pro stolní počítače a notebooky používány procesory společností:
Intel (procesory Intel Core i7, Intel Celeron)
AMD (procesory AMD Sempron, AMD Turion, AMD Phenom)