Základní klempířské práce

ROVNÁNÍ / OHÝBÁNÍ / ZAKRUŽOVÁNÍ / NÁVALKOVÁNÍ / ŽLÁBKOVÁNÍ / SDRÁPKOVÁNÍ / OBRUBOVÁNÍ / LEMOVÁNÍ

Ohýbání

Způsoby ohýbání

Bezpečnost práce při ohýbání

Ohýbání

Definice ohýbání

Ohýbáním měníme tvar materiálu pomocí síly, při které vzniká deformace vláken, přičemž:

na vnější straně se vlákna prodlužují - jsou namáhána na tah,
na vnitřní straně se vlákna pěchují - jsou namáhána na tlak.

Mezi vnější a vnitřní vrstvou se nachází neutrální vlákno (tzv.neutrální osa), které ve své délce zůstává nezměněno.

Ohýbání materiálu

Do ohýbání patří volné ohýbání, ohýbání v ohýbadlech, zakružování, žlábkování, lemování a další.

Co ovlivňuje ohýbanou součást

Směr ohýbání

Při směru ohybu rovnoběžně se směrem válcování vzniká nebezpečí trhlin,a proto je vhodné ohýbat šikmo nebo kolmo ke směru válcování.

Směr ohýbání

Zpětné odpružení

Nastává po ohybu a závisí na směru válcování, tloušťce plechu, úhlu a poloměru ohybu.
Úhel odpružení je 1 - 3 % úhlu, tudíž je nutné ohýbat více než je požadovaný úhel.

Zpětné odpružení

Poloměr ohybu

Musíme respektovat minimální poloměr ohybu, aby se zamezilo tvorbě trhlin, a proto minimální poloměr ohybu = tloušťka materiálu.

Ohybová síla

Ohybová síla závisí na:

tažnosti,
poloměru ohybu,
průřezu ohybu,
teplotě materiálu.

Způsoby ohýbání

ruční (ve svěráku, pomocí kleští)
strojní (ohýbací stroj, tzv. ohýbačka)

nebo

za studena (plechy, dráty)
za tepla (tyčový materiál většího průřezu, trubky, profily)

Ruční ohýbání

Ohýbání ve svěráku

Díly menších rozměrů (plechy, dráty, pásový materiál) se nejčastěji ohýbají ve svěráku pomocí nejrůznějších přípravků (příložky, podložky) s ostrými nebo zaoblenými hranami.

Ohýbání provádíme údery kladiva, textilní nebo dřevěnou paličkou.

Nevýhodou je potlučený materiál = ošklivý vzhled - tomu lze zabránit paličkou z měkkého materiálu (z mědi či dřeva).

Ohýbání materiálu pomocí svěrky

Ohýbání materiálu pomocí příložky

Ohýbání materiálu pomocí tvarové vložky

Ohýbání drátu

K ohýbání drátu jsou vhodné kleště nebo specializované ruční ohýbačky.

Ohýbání drátu kleštěmi

Ruční ohýbačka drátůhttps://www.emporo.cz

Ruční ohýbačka drátůhttps://www.motora.cz

Ohýbání profilů

Při ostrohranném ohýbání úhelníků, profilů U a T, vyřízneme v místě ohybu rohy, které by bránily ohnutí.

Při ohýbání ohýbáme jen jednu stranu.

Vyříznutý tvar se stanoví podle úhlu ohybu. Úhel ohybu odečteme od 180°.
(např. má-li úhelník svírat 80°, vyřízneme úhel 100°)

Protože při ohýbání se vnitřní strana pěchuje, musí být hrany výřezu u kořene od sebe vzdáleny. Vzdálenost je závislá na úhlu sevření po ohnutí a na tloušťce materiálu.

Ohýbání úhelníku

Ohýbání trubek

Malé průměry ohýbáme za studena (do 1“) na ohýbacím stroji.

Poloměr ohybu by neměl být menší než 3 násobek průměru trubky.

Ohýbání trubek ve svěráku

Při ohýbání za tepla a při dosažení dokonalého ohybu bez viditelných deformací se trubky plní suchým pískem (zploštění). Konce se uzavřou dřevěnými zátkami, aby se písek nevysypal. Písek musí bít dobře upěchován.

Tenkostěnné trubky z barevných kovů (Cu / Al trubky) se plní roztavenou kalafunou nebo smůlou, která se po ohnutí hořákem opět vytaví.

Ohýbačka topenářských trubekhttps://www.azvercajk.cz

Hydraulická ohýbačka trubekhttps://www.profiobchod.eu

Při ohýbání používáme různé přípravky.

Přípravky pro ohýbání trubek

Strojní ohýbání

Při strojním ohýbání se plech vloží mezi dolní a horní čelist ohýbacího stroje (ohýbačka).

Vyčnívající část se vypočítá podle níže uvedeného vzorce.

Pomocí ohýbací čelisti se materiál ohne.

Poloměr ohybu a tvar ohýbaného plechu vznikne podle tvaru a rozměru použité přítlačné lišty v horní čelisti.

Strojní ohýbání

Automatizované ohýbáníhttps://www.kovop.cz

Bezpečnost práce při ohýbání

Materiál a přípravky musí být řádně upnuty.
Paličky a kladiva v bezvadném stavu.
Při ohýbání za tepla používat rukavice a dodržovat všechny bezpečnostní předpisy k používání zdroje tepla.
Při ohýbání v ohýbacím stroji dávat pozor na prsty.
Přísný zákaz ohýbání drátu v ohýbacím stroji (ohýbačka).
Pro vyplňování trubek požívat pouze suchý písek.
Pořádek na pracovišti a soustředěnost při práci.

Výpočty v ohýbání

Výpočet vyčnívající části z ohýbacího stroje

K dosažení správných rozměrů ohýbaného tvaru je kromě výpočtu rozvinutí ještě důležité určení místa správného upnutí do ohýbacího stroje. Pro praktickou potřebu používáme zjednodušený výpočet:

Je-li poloměr ohybu r ≤ 2s materiálu, odečteme od vnější strany profilu tloušťku ohýbaného materiálu a získáme délku vyčnívající části.

Je-li poloměr ohybu maximálně 2 násobek tloušťky materiálu

v ... délka vyčnívající části

a ... délka vnější strany

r ... vnitřní poloměr

s ... tloušťka materiálu

Je-li poloměr ohybu r > 2s materiálu, odečteme od vnější strany profilu poloviční poloměr a získáme délku vyčnívající části.

Je-li poloměrem větší než 2 násobek tloušťky materiálu

Výpočet rozvinutého tvaru (délky neutrální osy)

Při ohýbání se materiál prodlužuje a pěchuje zároveň, a tak se určuje délka podle neutrální osy, poněvadž ta svou délku nemění.

Rozvinutá délka = délce neutrální osy

Přesná metoda

Pozice neutrální osy v materiálu

Nejdříve je nutné určit pozici neutrální osy
v materiálu s ohledem na poloměr ohybu
a tloušťku materiálu.

Je-li R ≤ 5s neutrální osa se nachází v jedné třetině tloušťky materiálu od vnitřního rádiusu.

Je-li poloměr ohybu R > 5s je neutrální osa v polovině tloušťky materiálu.

Pozice neutrální osy v materiálu

Poté sečteme přímé části a délku oblouku.

Výpočet délky neutrální osy pomocí přímých částí a délky oblouků

Zjednodušená metoda

Na základě zkušeností při ohýbání plechů bylo stanoveno pravidlo, které s dostatečnou přesností určí délku rozvinutého tvaru.

Pravidlo: Sečteme délky stran ohnutého materiálu a odečteme tzv. zkrácení, které je vyjádřeno vzorcem:

Pro každý ohyb počítáme vlastní zkrácení!

kde:

L ... napřímená délka

L1, L2 ... jednotlivé délky ohýbaného materiálu

zΣ ... součet všech zkrácení

kde:

z ... zkrácení

r ... poloměr ohybu

s ... tloušťka materiálu

Poznámka: Při výpočtu rozvinutého složitějšího tvaru s několika ohyby je postup obdobný. Nejprve sečteme délky všech stran (vnější rozměry) a od nich odečteme zkrácení tolikrát, kolik ohybů má příslušný tvar.

Ukázkový příklad

Vypočítejte délku neutrální osy přesnou metodou (L1) a zjednodušenou metodou (L2). Následně určete odchylku (L) mezi oběma výsledky.

Zadáno: x = 25 mm, y = 20 mm, s = 1 mm, r = 2 mm (s přesností na setiny)

Výpočet délky neutrální vrstvy pomocí přímých částí a délky oblouků

Přesná metoda (L1)

Zjednodušená metoda (L2)

Odchylka (L)

Odpověď: Při porovnání délky neutrální osy vypočtené přesným způsobem se zjednodušeným výpočtem jsme zjistili odchylku +0,23 mm.

PL 1 - Příklad 1 - výpočet délky neutrální vrstvy

PL 2 - Příklad 2 - výpočet délky neutrální vrstvy

Pracovní listy

PL 1 - Příklad 1 - výpočet délky neutrální vrstvy

PL 2 - Příklad 2 - výpočet délky neutrální vrstvy

Opakovací otázky

Definujte pojem ohýbání.
Co se děje s vlákny materiálu při ohýbání?
Co je to neutrální vlákno, a jaké má vlastnosti?
Jaký vliv má směr válcování materiálu na ohýbání a proč je důležité jej zohlednit?
Co je zpětné odpružení a jak se projevuje při ohýbání?
Jak se určuje minimální poloměr ohybu a proč je důležité jej dodržet?
Na čem závisí ohybová síla potřebná pro ohnutí materiálu? (min. 2)
Jak máme způsoby ohýbání?
Jaký je správný postup při ohýbání drátu a jaké pomůcky se při tom používají?
Jak se správně ohýbají trubky a jaký má být jejich minimální poloměr ohybu?
Proč se při ohýbání trubek používá plnění (např. pískem nebo kalafunou)?
Jaké zásady BOZP musíme při ohýbání dodržet? (min. 4)
Podle jakého vzorce vypočítáme délku vyčnívající části plechu z ohýbačky a jaký parametr určuje, který vzorec použít?
Jaký vzorec se používá pro zjednodušený výpočet délky neutrální osy při ohýbání?
K čemu slouží tzv. zkrácení (z) při ohýbání a jakým způsobem se vypočítá?

Zdroje

ŠVAGR, Jiří - VOJTÍK, Jan. Technologie ručního zpracování kovů pro 1. ročník SOU. 3. vyd. Praha: SNTL, 1990. 87 s. ISBN 80-03-00197-8.FIALOVÁ, Dana - GRADEK, Vladislav. Zámečnické práce a údržba – 1.díl učebnice pro odborná učiliště. Ilustroval Hynek Gregor. 1. vyd. Praha: Parta, 2006. 63 s. ISBN 80-7320-086-4.FIALOVÁ, Dana - GRADEK, Vladislav. Zámečnické práce a údržba – 2.díl učebnice pro odborná učiliště. Ilustroval Hynek Gregor. 1. vyd. Praha: Parta, 2007. 99 s. ISBN 978-80-7320-105-0.FISCHER, Ulrich a kol. Základy strojírenství. Ilustrovala Marta Hanousková. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004. 290 s. ISBN 80-86706-09-5.URL: <http://cs.wikipedia.org>URL: <https://eluc.ikap.cz/lekce/vyhrubovani-vystruzovani-zahlubovani>Všechny uveřejněné odkazy [cit. 13.02.2025]

Zpět

Page updated

Google Sites

Report abuse