Je šroubovitá drážka vytvořená na válcové/kuželové ploše.
Je to nejdůležitější část (funkční) šroubů nebo matice.
U vnějšího závitu je profil závitu navinutý ve šroubovici se stoupání Ph kolem válcového jádra šroubu.
Rozvinutím šroubovice do roviny vznikne trojúhelník, přičemž rozvinutá šroubovice vytvoří nakloněnou rovinu a úhel, který svírá základna (obvod) s rozvinutou šroubovicí je úhel stoupání závitu α.
Jmenovitý (velký) průměr závitu (d, D)
Střední průměr závitu (d2, D2)
Malý průměr závitu (d1, D1)
Průměr jádra závitu (d3)
Vrcholový úhel závitu (α)
Rozteč závitu (P)
Stoupání závitu (Ph),
Ph = P∙n, kde n ... počet chodů
jednochodý závit - Ph = P
dvouchodý závit - Ph = 2∙P
několikachodý závit - Ph = n∙P
Metrický závit
Vrcholový úhel: 60°
S hrubým stoupáním: M d
např.: M 12
S jemným stoupáním: M d x P
např.: M 12 x 1,5 / M 8 x 0,75
Whitwortův závit
Vrcholový úhel: 55°
Válcový: W d
např.: W 1/2“
(rozměry se uvádějí v palcích)
Lichoběžníkový rovnoramenný závit
Vrcholový úhel: 30°
Jedno-chodý: Tr d x P
např.: Tr 32 x 6 / Tr 36 x 10
Více-chodý: Tr d x Ph (P)
např.: Tr 36 x 6 (P3)
Lichoběžníkový nerovnoramenný závit
Vrcholový úhel: 33°
S d x P
např.: S 80 x 10
Trubkový závit
Vrcholový úhel: 55°
Válcový (pro spoje netěsnící): G d
např.: G ¾“
Válcový (pro spoje těsnící):
Vnější závit: R d, např.: R 3/4“
Vnitřní závit Rp d, např.: Rp 3/4“
Kuželový (pro spoje těsnící):
Vnější závit R d, např.: R 3/4“
Vnitřní závit Rc d, např.: Rc 3/4“
(rozměry se uvádějí v palcích)
Oblý závit
Vrcholový úhel: 30°
Rd d
např.: Rd 32
Pancéřový závit
Vrcholový úhel: 80°
Pg d
např.: Pg 20
Edisonův závit
Vrcholový úhel: ?°
E d
např.: E 27
Závity dle ČSN 01 4001, str. 352 (dále jen ST 352).
Označování závitů dle ČSN 01 4004, ST 354-360.
Metrické závity, ST 355.
ST 355
Závity můžeme rozdělovat podle:
účelu použití,
profilu závitu,
smyslu otáčení,
počtu chodů.
Ostré závity
Metrický (60°)
Trubkový (55°)
Whitwortův (55°)
Oblý (30°)
Lichoběžníkový rovnoramenné závity (30°)
používají se jako pohybové závity
Lichoběžníkový nerovnoramenné závity (33°)
používají se jako pohybové závity, které můžeme jednostranně vysoce zatížit
Spojovací závity (využívají se na šrouby a matice, které slouží ke spojení konstrukčních dílů)
Metrický
Trubkový
Whitwortův
Oblý
Pancéřový
Edisonův
Pohybové závity (slouží k převádění rotačního pohybu na přímočarý, např. stoly obráběcích strojů)
Lichoběžníkový rovnoramenný
Lichoběžníkový nerovnoramenný
Čtvercový (nenormalizovaný)
Pravý závit
Levý závit (označujeme písmeny LH za označením rozměru závitu, např.: M 12 LH, M 24 x 1 LH, G 1/2 LH)
Jednochodé
Několikachodé (dvouchodé, tříchodé)
Několikachodé závity se používají u velkých axiálních pohybů na jednu otáčku, např. vřetenové lisy.
Při značení několikachodých závitů se za stoupání (Ph) připisuje do závorky písmeno P a za něj velikost rozteče.
např.: M 32 x 18 (P6)
= trojchodý metrický závit s průměrem 32 mm, stoupáním 18 mm a roztečí 6 mm.
K výrobě závitů
vnitřních používáme závitníky,
vnějších používáme závitové čelisti.
Ruční závitníky a závitové čelisti se vyrábějí z nástrojové uhlíkové oceli nebo slitinové oceli a jsou určeny pro práci s malými řeznými rychlostmi.
Je mnohobřitý nástroj, jehož tvar je přizpůsoben postupnému odebírání třísek při vytváření závitu.
Vyrábějí se:
ruční závitníky se stopkou zakončenou čtyřhranem,
strojní závitníky s unašečem.
Podle smyslu stoupání závitu rozeznáváme závitníky:
pravořezné,
levořezné.
Závitník se skládá z:
pracovní části (l1+l2),
řezného kužele (l1),
vodící části (l2),
stopky (l3).
Závitníky mají drážky přímé nebo šroubovité. Drážky slouží k odvádění třísek a jejich počet se pohybuje od 3 u malých závitníku do 5 (výjimečně i 7) u větších závitníků.
Geometrie zubů závisí na druhu obráběného materiálu a velikosti závitníku.
Tvar řezného kužele závisí na druhu závitníku (maticový závitník nebo sadové závitníky).
Sadové závitníky
Jde o trojčlenné sady.
Závitníky jsou označeny na stopce rýhou:
jedna rýha, tzv. předřezávací, který odebírá cca 60 % materiálu,
dvě rýhy, tzv. řezací, který odebírá cca 30 % materiálu,
tři rýhy, tzv. dořezávací, který odebírá cca 10 % materiálu.
Na čtyřhranný konec stopky se nasazuje vratidlo, jehož délka L má odpovídat vztahu:
L = 20 ∙ D + 100
kde:
L ... délka vratidla [mm]
D ... průměr závitu [mm]
Maticový závitník
Je určený pro řezání závitů v průchozích dírách.
Řezná část je delší než u sadových závitníků.
Výjimečně lze vyrobit závit i v neprůchozí díře (hloubka díry několikrát větší než délka maticového závitníku).
Speciální závitník
Maticový závitník s ohnutou stopkou.
Vrták se závitníkem
Speciální konstrukce vrtáku tzv. 3v1.
(vrtání, závitování a zahlubování v jedné operaci)
Stopka je šestihranná, navržená speciálně pro rázové nástroje.
Video: Würth / Závitové vložky
Závitové čelisti mají 3 až 5 drážek kruhového tvaru.
Úhel řezného kužele, který je cca 60°, závisí na materiálu obrobku a na velikosti čelisti.
Menší závity ( do 16 mm) se řežou jednou čelistí.
Větší závity (nad 16 mm) se předřezávají.
Kruhové závitové čelisti
Kruhové závitové čelisti se upínají do vratidla, kde se utáhnou 3 nebo 4 šrouby, které dosedají do důlků.
Pokud kruhová dutina ve vratidle neodpovídá vnějšímu průměru kruhové závitové čelisti, pak použijeme pouzdro.
Kruhové závitové čelisti se vyrábějí pravořezné nebo levořezné.
Opotřebenou čelist můžeme v naznačené drážce na vnějším obvodu rozříznout a ve vratidle její průměr pak zmenšit nebo zvětšit.
Nevýhodou rozříznuté závitové čelisti je nižší tuhost a přesnost.
Dělené závitové čelisti
Umožňují jemné nastavení čelisti, používají se při řezání větších závitů, které se pak dokončují kruhovými závitovými čelistmi.
Radiální závitové čelisti
Vkládají se do speciálních hlavic a používají se na výrobu vnějších trubkových závitů.
Hlavice se vyrábí v několika velikostech a ty mají ještě určitý rozsah.
Po vyříznutí závitu se čelisti rozevřou a hlavice se sejme bez sešroubování.
Na nedostupných místech se používá řezací hlavice řechtáčková, ovládaná jednoramenným vratidlem.
Tangenciální závitové čelisti
Používají se pro strojní řezání závitů.
Při řezání se obráběné součásti upínají do svěráku. Pro usnadnění zařezávání závitníku nebo závitové čelisti se vrtané díry kuželovitě zahloubí a na dříku se zhotoví kuželovité sražení.
Protože se při řezání závitu materiál díry nebo dříku postupně napěchovává, musí se díra pro vnitřní závit se vrtat o málo větší než je malý průměr závitu a průměr dříku musí být o stejnou hodnotu menší než je velký průměr závitu.
Vnější závit: Průměr dříku = velký průměr závitu – (0,1 až 0,2) ∙ Ph
Vnitřní závit: Průměr díry = malý průměr závitu + (0,1 až 0,2) ∙ Ph
(Ph – stoupání závitu)
Předřezávací závitník (1) upnu do vratidla
Upnutý závitník zavedeme kolmo do díry.
Pomalu otáčíme a zároveň působíme přiměřenou silou ve směru osy závitníku.
Po zaříznutí se závitník vztahuje do díry sám.
Souosost závitníku a díry kontrolujeme úhelníkem.
Pro usnadnění a ulamování třísek pootáčíme i nazpět. (2 x tam, 1 x zpět).
Při řezání závitu mažeme (olejem / vrtací emulzí), čímž šetříme nástroj a dosahujeme lepšího povrchu závitu.
Vyměníme předřezávací závitník (1) ve vratidle za řezací závitník (2) a postup opakuji (kroky 2-7).
Vyměníme řezávací závitník (2) ve vratidle za dořezací závitník (3) a postup opakuji (kroky 2-7).
Na závěr provedeme sražení hran závitu a zkontrolujeme roměr a kvalitu.
Ulomený závitník vytahujeme z díry kleštěmi popř. odvrtáním.
Při řezání vnějších závitů postupujeme podobně jako u řezání vnitřních závitů.
Při strojním řezání závitů na vrtačce nebo soustruhu se pro upínání používají speciální hlavice nebo přístroje.
Strojní řezání:
vnitřního závitu – závitník se upne v koníku a obrobek s dírou ve sklíčidle,
vnějšího závitu – závitová čelist je opřena o koník a obrobek (dřík) je upnut ve sklíčidle.
V sériové výrobě se závity vyrábějí především válcováním (jsou pevnější) na závitovacích automatech. Větší závity se zhotovují soustružením nebo frézováním.
Video: Řezání závitu na soustruhu
Video: Strojní řezání závitu na vrtačce
Video: Vrtání - řezání závitů
Nesprávná volba průměru dříku
Nedostatečné mazání
Nepřesné zaříznutí závitníku/závitové čelisti
Tupý závitořezný nástroj
Přesné závity je nutné po vyrobení zkontrolovat. Měříme velký průměr závitu, stoupání a střední průměr závitu.
Velký průměr závitu měříme běžnými měřidly (posuvným měřidlem, mikrometrem)
Stoupání a tvar profilu závitu kontrolujeme pomocí závitových šablon.
Střední průměr závitu měříme pomocí mikrometru a soupravy přesných drátků. K naměřené hodnotě se podle druhu a stoupání určí v ST střední průměr závitu.
PL 1 - xx
Definujte pojem závit.
Vysvětli pojmy stoupání a úhel stoupání.
Jaké znáš průměry závitů (označeno D, D1, D2)?
Uveď alespoň 4 druhy spojovacích závitů.
Uveď alespoň 2 druhy pohybových závitů.
Co znamená označení: M 12 x 1,5 LH?
Kde se využívá závit E 27?
U jakého závitu je vrcholový úhel 60°?
Uveď rozdělení závitů podle smyslu otáčení.
Vysvětli toto označení: M 32 x 18 (P6).
Jaké pomůcky používáme k výrobě vnitřních závitů?
Jaké pomůcky používáme k výrobě vnějších závitů?
Pro jaké díry je určený maticový závitník?
Uveď postup ruční výroby vnitřního závitu do předvrtaného materiálu.
Jaké znáš druhy závitových čelistí?
Jaký je rozdíl mezi sadovým a maticovým závitníkem?
Jak se nazývají jednotlivé sadové závitníky a kolik procent materiálu odebírají?
Pomocí jakých měřidel kontrolujeme rozměry závitu?