Embedded Files
Broušení
Broušení
Broušení je třískové obrábění, při kterém se materiál odebírá pomocí brusného kotouče.
Brusná zrna působí jako řezné nástroje s náhodnou geometrií.
Broušení se používá k dosažení vysoké rozměrové přesnosti a vynikající kvality povrchu, kterých nelze běžně dosáhnout soustružením či frézováním.
Horizontální rovinná bruska
Řezné pohyby a rychlosti
Řezné pohyby a rychlosti
Řezný pohyb se skládá z:
hlavního řezného pohybu
rotační pohyb brusného kotouče
vedlejšího řezného pohybu = posuv
přímočarý pohyb obrobku (f) [mm/ot]
rotační pohyb obrobku, aby se obrousil po celém obvodu
vedlejšího řezného pohybu = přísuv
přímočarý pohyb brusného kotouče (a) [mm]
(pomocí přísuvu nastavujeme hloubku řezu, resp. tloušťku materiálu, kterou kotouč odebere - většinou se jedná o hodnotu v mikrometrech [µm])
Řezné pohyby při broušení
Pracovní rychlost
pracovní rychlost brusného kotouče (vs), odpovídá jeho obvodové rychlosti
(na etiketě brusného kotouče se uvádějí kromě nejvyšší pracovní rychlosti také nejvyšší otáčky)
Rychlost posuvu
rychlost posuvu (vf), odpovídá:
při rovinném broušení rychlosti posuvu stolu
při broušení dokulata odpovídá obvodové rychlosti broušeného rotačního obrobku
Brusné nástroje
Brusné nástroje
Mezi brusné nástroje patří
brusné kotouče
brusné a obtahovací kameny
brusná tělíska (váleček / kužel na upínací stopce)
brusné šneky (pro broušení ozubených kol na odvalovacích bruskách)
Těleso brusného nástroje je tvořeno brusnými zrny a pojivem s drobnými dutinami.
Další přehled nástrojů naleznete na: http://www.abrus-brusivo.cz
Brusné nástroje
Odběr třísek brusným kotoučem
Délka záběru při broušení
Délka záběru při broušení
Při broušení je nástroj v kontaktu s obrobkem v určitém oblouku nebo ploše (délce záběru),
což je dráha, po kterou jednotlivé brusné zrno prochází materiálem.
Čím je tato délka záběru větší, tím více tepla vzniká a tím hůře se do místa řezu dostává chladicí kapalina.
Délka záběru v závislosti na druhu broušení
Brusky
Brusky
Strojní brusky dělíme do několika základních skupin, a to především podle tvaru obrobku, který opracovávají, a podle způsobu, jakým je tento obrobek upnut. Brusky rozdělujeme na:
Rovinné brusky
používají se pro broušení rovinných ploch, obrobek je nejčastěji upnut na elektromagnetickém stole
Stojanové brusky
používají se pro ruční broušení a drobné opravy (např. srážení hran)
Hrotové brusky
používají se k opracování vnějších i vnitřních rotačních ploch (hřídelí), kde je obrobek upnut mezi hroty
Bezhroté brusky
používají se pro výrobu čepů a hřídelí, kde obrobek volně rotuje mezi dvěma kotouči
Kombinované brusky
používají se na broušení vyžadující více nástrojů / více operací
Brusky na ostření nástrojů
používají se pro údržbu nástrojů (např. vrtáků, fréz, soustružnických nožů)
Brusky speciální
používají se pro specifické profily (např. na závity, na ozubená kola, klikové hřídele)
Hrotová bruska
Univerzální hrotová bruska s digitálním odměřováním - Bernardo URS 500 Nhttps://www.mojedilna.cz
Bezhrotá bruska
Způsoby broušení
Způsoby broušení
Broušení můžeme rozdělit do několika kategorií podle:
polohy
vnitřní
vnější
směru posuvu
podélné
příčné
aktivní plochy nástroje
obvodové
čelní
tvaru
profilové
tvarové
řezné rychlosti
běžné
vysokorychlostní
drsnosti plochy
hrubování
hlazení
jemné broušení
Způsoby broušení dle směru posuvu
Způsoby broušení dle aktivní plochy nástroje
Způsoby broušení dle tvaru
Opakovací otázky
Opakovací otázky
Definujte pojem broušení.
Jaké jsou řezné pohyby při broušení a kdo/co je vykonává?
Proč je při broušení nezbytné používat chladicí kapalinu?
Jaká část kotouče odebírá materiál při obvodovém a čelním broušení? (z hlediska aktivní plochy kotouče)
Jaké znáš druhy brusek? (min. 2)
Jaké znáš druhy brusných nástrojů? (min. 2)
Vysvětlete pojem délka záběru.
K čemu slouží rovinné brusky a jakým způsobem je na nich obrobek nejčastěji upnut?
t.b.u.
t.b.u.
Pracovní listy
Pracovní listy
Zdroje
Zdroje
ŠVAGR, Jiří - VOJTÍK, Jan. Technologie ručního zpracování kovů pro 1. ročník SOU. 3. vyd. Praha: SNTL, 1990. 87 s. ISBN 80-03-00197-8.FIALOVÁ, Dana - GRADEK, Vladislav. Zámečnické práce a údržba – 1.díl učebnice pro odborná učiliště. Ilustroval Hynek Gregor. 1. vyd. Praha: Parta, 2006. 63 s. ISBN 80-7320-086-4.FIALOVÁ, Dana - GRADEK, Vladislav. Zámečnické práce a údržba – 2.díl učebnice pro odborná učiliště. Ilustroval Hynek Gregor. 1. vyd. Praha: Parta, 2007. 99 s. ISBN 978-80-7320-105-0.FISCHER, Ulrich a kol. Základy strojírenství. Ilustrovala Marta Hanousková. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004. 290 s. ISBN 80-86706-09-5.URL: <http://cs.wikipedia.org>Všechny uveřejněné odkazy [cit. 15.03.2026]
Page updated
Google Sites
Report abuse