Předepsané rozměry na výkresech se od skutečných rozměrů odlišují v určitých mezích, protože při výrobě součásti vznikají nepřesnosti způsobené zvolenou technologií výroby nebo samotným procesem výroby nebo lidským faktorem.
Předepisování mezí, resp. přesnosti, s jakou mají být součásti vyrobeny, se provádí tzv. tolerováním.
Tolerování je předepisování dovolených odchylek od jmenovitých hodnot uvedených na výkrese.
Tolerují se pouze funkční rozměry, protože tolerování klade zvýšené nároky na výrobu.
Bezdůvodně vysoké požadavky na přesnost znamenají zbytečné zvýšení výrobních nákladů.
Všechny rozměry, které nejsou na výkrese tolerovány, musí zůstat v určitých mezích.
Norma ČSN ISO 2768-1 rozděluje hodnoty všeobecných tolerancí do 4 tříd přesností (f, m, c, v).
Všeobecné tolerance se předepisují se souhrnně v blízkosti nebo přímo v popisovém poli.
Označení tolerování na výkrese se skládá:
z čísla normy ISO (např. ISO 2768),
ze značky přesnosti nepředepsaných mezních úchylek rozměrů (f, m, c, v), ST-120,
ze značky třídy přesnosti všeobecných geometrických tolerancí (H, K, L) , ST-134.
Mezní úchylky délkových rozměrů
Mezní úchylky pro zkosení a zaoblení
Mezní úchylky úhlových rozměrů
PL 1 - Všeobecná tolerance (vyhledávání v ST)
Funkční rozměry součástí vyžadují vyšší přesnost výroby, proto se jejich tolerance na výkresech předepisují pomocí:
Mezních úchylek (např. 23 +0,1)
jsou to číselně vyjádřené hodnoty zapsané těsně za jmenovitým rozměrem
tyto hodnoty definují max. dovolenou nepřesnost výroby součásti
hodnoty úchylek se zapisují číslicemi stejné velikosti jako jmenovitý rozměr se stejným počtem desetinných míst (výjimkou je nulová mezní úchylka).
Zapisování mezních úchylek
a) zapisování souměrných mezních úchylek
b) zapisování nulových mezních úchylek
c) zapisování kladných a záporných mezních úchylek
Mezních rozměrů (např. 23,1)
přímé uvedení povoleného rozměru
Tolerančních značek (např. 23 h9)
použití kombinace písmene a čísla dle mezinárodní soustavy tolerancí
Zapisování toleranční značky
a) zapisují se za jmenovitý rozměr
b) v kusové výrobě se mohou zapsat v závorce za toleranční značkou i číselné mezní úchylky
c) je-li to účelné, lze zapsat v závorce za toleranční značkou i mezní rozměry
Toleranční značka (třída) se píše za jmenovitý rozměr a určuje polohu tolerančního pole vůči nulové čáře jmenovitého rozměru.
Polohu tolerančního pole doplňuje toleranční stupeň.
Soustava tolerancí definuje 20 tolerančních stupňů, které se rozdělují do 3 skupin podle použití.
Je plocha obdélníku, jehož vodorovné strany náleží horní a dolní úchylce a výška udává velikost tolerance.
Poloha tolerančního pole vzhledem k nulové čáře je přesně určena základní úchylkou, která je blíže nulové čáře.
Výška tolerančního pole je závislá na tolerančním stupni a jmenovitém rozměru součásti.
Samostatná práce - Poloha tolerančního pole vzhledem k nulové čáře
Zadání
Vypracujte úkoly do sešitu. Vyhledejte a napište:
a) 4 toleranční pole, které budou mít vždy kladnou úchylku,
b) 1 toleranční pole, které bude mít vždy jednu úchylku nulovou,
c) 2 toleranční pole, které budou mít vždy jednu úchylku kladnou a jednu zápornou,
d) 4 toleranční pole, které budou mít vždy zápornou úchylku.
Zápis tolerančních značek
Vnitřní rozměry
Toleranční pole děr
se zapisuje písmeny velké abecedy, např. H7
Vnější rozměry
Toleranční pole hřídelů
zapisuje písmeny malé abecedy, např. h6
Rozměry a tolerance se určují vzhledem k jmenovitému rozměru, který je ve schématech zastoupen nulovou čárou.
Hraniční rozměry nazýváme mezními rozměry. Nejmenší možný rozměr součásti určuje dolní mezní rozměr a největší horní mezní rozměr.
Skutečný rozměr součásti na výrobku musí vždy ležet v rozsahu mezi horním a dolním mezním rozměrem, jinak je nutné považovat rozměr za špatně vyrobený.
Horní mezní úchylka je rozdíl mezi horním mezním rozměrem a jmenovitým rozměrem.
Dolní mezní úchylka je rozdíl mezi dolním mezním rozměrem a jmenovitým rozměrem.
Tolerance
Tolerance je rozdíl mezi horním a dolním rozměrem nebo také rozdíl mezi horní a dolní úchylkou.
Tolerance je vždy kladné číslo, a proto se udává bez znaménka.
Tolerance vyjadřuje velikost dovolené nepřesnosti výroby součásti.
Výpočet tolerance
T = HMR - DMR = hmr - dmr = es - ei = ES - El
V jakých měřicích jednotkách se uvádějí délkové rozměry na technických výkresech?
Kolikrát smí být každý konstrukční prvek na výkrese kótován?
Které čáry mají při kótování přednost, pokud by se měly překrývat s jinými čarami předmětu?
O kolik milimetrů se mají pomocné (vynášecí) čáry prodlužovat za kótovací čáru?
Jak se správně orientují a zapisují čísla kót na horizontálních a vertikálních kótovacích čarách?
Co vyjadřuje kóta, která je zapsaná v kulatých závorkách, např. (50)?
Kdy je povoleno použít řetězcové kótování několika délkových rozměrů?
Jak se označuje výchozí bod (počátek) při zjednodušeném kótování od společné základny?
Jakými způsoby lze kótovat poloměr oblouku?
Která značka předchází číselné hodnotě při kótování kulové plochy (koule)?
Jak se správně kótuje hrana zkosená pod úhlem 45° u rotační součásti?
Co všechno musíme kótovat u neprůchozí (slepé) díry?
Jak se kótuje hloubka vrtané díry vzhledem k úhlu břitu šroubovitého vrtáku?
Jak se zapisuje hloubka na výkrese, pokud kótujeme nenakreslenou díru pomocí odkazové čáry?
Příklady
Určete hodnotu sklonu poměrem a v procentech, pokud znáte: H = 85 mm, h = 80 mm, L = 100 mm.
Určete hodnotu kuželovitosti, pokud znáte: D = 20 mm, L = 20 mm, C = 1:10.
Určete hodnotu jehlanovitosti, pokud znáte: T = 30 mm, t = 25 mm, L = 50 mm.
Určete hodnotu strany jehlanu, pokud znáte: t = 25 mm, L = 50 mm, Cp = 1:25.
PL 1 - Všeobecná tolerance (vyhledávání v ST)