ROVNÁNÍ / OHÝBÁNÍ / ZAKRUŽOVÁNÍ / SDRÁPKOVÁNÍ / OBRUBOVÁNÍ / LEMOVÁNÍ / NÁVALKOVÁNÍ / ŽLÁBKOVÁNÍ
Ohýbáním měníme tvar materiálu pomocí síly, při které vzniká deformace vláken, přičemž:
na vnější straně se vlákna prodlužují - jsou namáhána na tah,
na vnitřní straně se vlákna pěchují - jsou namáhána na tlak.
Mezi vnější a vnitřní vrstvou se nachází neutrální vlákno (tzv.neutrální osa), které ve své délce zůstává nezměněno.
Do ohýbání patří volné ohýbání, ohýbání v ohýbadlech, zakružování, žlábkování, lemování a další.
ruční (ve svěráku, pomocí kleští)
strojní (ohýbací stroj, tzv. ohýbačka)
nebo
za studena (plechy, dráty)
za tepla (tyčový materiál většího průřezu, trubky, profily)
Ohýbání ve svěráku
Díly menších rozměrů (plechy, dráty, pásový materiál) se nejčastěji ohýbají ve svěráku pomocí nejrůznějších přípravků (příložky, podložky) s ostrými nebo zaoblenými hranami.
Ohýbání provádíme údery kladiva, textilní nebo dřevěnou paličkou.
Nevýhodou je potlučený materiál = ošklivý vzhled - tomu lze zabránit paličkou z měkkého materiálu (z mědi či dřeva).
Ohýbání drátu
K ohýbání drátu jsou vhodné kleště.
Ohýbání profilů
Při ostrohranném ohýbání úhelníků, profilů U a T, vyřízneme v místě ohybu rohy, které by bránily ohnutí.
Při ohýbání ohýbáme jen jednu stranu.
Vyříznutý tvar se stanoví podle úhlu ohybu. Úhel ohybu odečteme od 180°.
(např. má-li úhelník svírat 80°, vyřízneme úhel 100°)
Protože při ohýbání se vnitřní strana pěchuje, musí být hrany výřezu u kořene od sebe vzdáleny. Vzdálenost je závislá na úhlu sevření po ohnutí a na tloušťce materiálu.
Ohýbání trubek
Malé průměry ohýbáme za studena (do 1“) na ohýbacím stroji.
Poloměr ohybu by neměl být menší než 3 násobek průměru trubky.
Při ohýbání za tepla a při dosažení dokonalého ohybu bez viditelných deformací se trubky plní suchým pískem (zploštění). Konce se uzavřou dřevěnými zátkami, aby se písek nevysypal. Písek musí bít dobře upěchován.
Tenkostěnné trubky z barevných kovů (měděné, hliníkové trubky) se plní roztavenou kalafunou nebo smůlou, která se po ohnutí hořákem opět vytaví.
Při ohýbání používáme různé přípravky.
Při strojním ohýbání se plech vloží mezi dolní a horní čelist ohýbacího stroje (ohýbačka).
Vyčnívající část se vypočítá podle níže uvedeného vzorce.
Pomocí ohýbací čelisti se materiál ohne.
Poloměr ohybu a tvar ohýbaného plechu vznikne podle tvaru a rozměru použité přítlačné lišty v horní čelisti.
K dosažení správných rozměrů ohýbaného tvaru je kromě výpočtu rozvinutí ještě důležité určení místa správného upnutí do ohýbacího stroje. Pro praktickou potřebu používáme zjednodušený výpočet:
Je-li poloměr ohybu maximálně 2 násobek tloušťky materiálu, odečteme od vnější strany profilu tloušťku ohýbaného materiálu a získáme délku vyčnívající části upnutého materiálu.
v ... délka vyčnívající části
a ... délka vnější strany
r ... vnitřní poloměr
s ... tloušťka materiálu
Je-li poloměrem větší než 2 násobek tloušťky materiálu, odečteme od vnější strany profilu poloviční poloměr a získáme délku vyčnívající části upnutého materiálu.
až na konec tématu
PL 1 - xx
xxx
xxx