Princip

• Při bodovém svařování se spojují materiály (např. plech) přiložené plochami k sobě v jednotlivých bodech (malých ploškách).

• Materiály jsou při bodovém svařování k sobě tlačeny vodou chlazenými měděnými elektrodami.

• Při krátkodobém průchodu velkého el. proudu se vyvíjí v místě největšího odporu, tj. v místě dotyku materiálu teplo, které materiál nataví a po vychladnutí se vytvoří čočkovitý svar.

Video ukázka – bodové svařování

Video ukázka – bodové svařování 2

Video ukázka – automatizace bodové svařování ve ŠA

Princip

• Při švovém svařování se spojují materiály (např. plechy) přiložené plochami k sobě postupně vytvářeným švem, tj. švovým svarem tvaru proužku.

• Materiály jsou k sobě za pohybu přitlačovány otáčejícími se kladkami.

• Procházející impulzní svařovací proud vytváří bodové svary s takovou hustotou, že se překrývají a tvoří švový svar.

Video ukázka – švové svařování

Princip

• Při výstupkovém svařování jsou k sobě plochými měděnými elektrodami přitlačovány materiály (např. plechy) v místech vylisovaných výstupků, tzv. bradavek. Výstupky jsou pouze na jednom ze svařovaných materiálů.

Při tomto způsobu svařování vznikají na rozdíl od předchozích způsobů spoje stykové.

Svařování stykové - pěchovací

• Upínací čelisti z mědi svírají svařovaný materiály, tlačí je k sobě a přivádějí proud do svařovaného místa.

• Po dosažení svařovací teploty je proud vypnut a zvýšením tlaku se materiály svaří.

• Část materiálu se z místa svaru vytlačí a vytvoří se tzv. výronek.

Svařování stykové - odtavením

• Upínací čelisti z mědi svírají svařovaný materiály, ale bez vzájemného kontaktu.

• Elektrický obvod není uzavřený, proto je nutné přiblížení a okamžité odtržení, tím dojde v některém místě styku k přehřátí až na teplotu tavení (tento pohyb se opakuje a natavovaná plocha se postupně zvětšuje až na celý průřez).

• Po ukončení odtavování a následuje stlačení, při kterém dojde k vypnutí elektrického proudu, tavenina se spojí a vznikne svarový spoj.

Princip

• Při svařování ultrazvukem jde o modifikaci třecího svařování. Ultrazvuk využívá mechanického kmitání o vysoké frekvenci.

• Dva materiály jsou přitlačeny k sobě, jeden z nich je pevně fixován a druhý je rozkmitán frekvencí ultrazvukového měniče.

• Ultrazvukový měnič je s materiálem propojen vlnovodem, který zajišťuje přenos kmitů do materiálu. Vlnovod kromě přenosu upravuje (zvětšuje) amplitudu kmitů.

• Rozkmitáním spojovaných materiálů dochází ke tření a tím nárůstu teploty.

• Dochází k plastické deformaci a přítlakem k následnému promísení materiálu a tím vzniku svarového spoje.​

Použití

• Ultrazvukem lze svařovat nejen kovy, ale i plasty.​

Jde o historicky nejstarší metodu spojování kovů, kterou lze dodnes využít pro nízkouhlíkové oceli. 

Princip

• Konce spojovaných dílů se ohřejí v kovářské výhni / peci na svařovací teplotu (1300 až 1400 °C).

• Při této teplotě je materiál v těstovitém stavu, což umožňuje jeho spojení bez úplného roztavení.

• Samotný spoj vzniká pomocí rázů kladiva / mechanického beranu, které materiál „skovou“ dohromady.

• Při tomto procesu se používají tavidla (křemenný písek, borax), která rozpouštějí nečistoty a chrání povrch před oxidací, čímž zajišťují čistý a pevný spoj.

Použití

• Dnes se využívá převážně v uměleckém kovářství a při kusové zakázkové výrobě 

Video ukázka - kovářské svařování