Spojení svařovaných dílů vzniká vysokým tlakem na styčné plochy součástí za vzniku značné místní plastické deformace. Svařování se provádí bez ohřevu, tedy za teploty okolí.
Princip
Aby vznikl kvalitní spoj za studena, musí být splněny tyto podmínky:
Dokonalá čistota
Povrch musí být zbaven oxidů a mastnoty.
Oxidy totiž fungují jako bariéra, která brání atomům v přímém kontaktu a vytvoření kovové vazby.
Vysoká tvárnost
Materiál musí být dostatečně plastický.
Působením velkého tlaku dojde k jeho „tečení“, čímž se rozruší zbylé nečistoty a čisté povrchy se do sebe těsně zaklesnou.
Metody svařování
Svařování tlakem
Součásti (často dráty nebo plechy) se do sebe vlisují pomocí speciálních čelistí nebo razníků.
Svařování válcováním
Používá se k výrobě plátovaných plechů (např. hliník na oceli).
Dva plechy projdou mezi válci pod obrovským tlakem a spojí se v jeden.
Výhody a nevýhody
Výhody
Nedochází k tepelnému ovlivnění materiálu (materiál nekřehne a nemění strukturu).
Umožňuje spojovat kovy, které jsou tepelně nesvařitelné (např. kombinace hliník + měď).
Nevýhody
Metoda vyžaduje extrémně čisté prostředí a velmi výkonné lisy.
Lze takto spojovat pouze materiály s dobrou tvárností (měď, hliník, olovo).
Jaké dvě hlavní fyzikální podmínky musí být splněny, aby při svařování za studena vznikl kvalitní spoj?
Vysvětlete, proč je u této metody naprosto kritická dokonalá čistota styčných ploch.
Co se děje s materiálem v místě spoje pod vlivem extrémního tlaku?
Jaká je hlavní výhoda svařování za studena z hlediska vnitřní struktury materiálu v porovnání s metodami, které využívají teplo?